V neděli 9. prosince 2018 se v Muzeu TGM v Lánech konalo slavnostní představení knihy Lánská obora v proměnách času. Objemné reprezentativní dílo, pokřtěné nedlouho předtím prezidentem republiky, vytvořili Robin Ambrož, Jan Navrátil, Štěpán Stanický a Václav Vodvářka. Tito čtyři autoři představují dohromady zajímavou směs erudovaných lesnických odborníků, profesionálních fotografů, vlastivědných badatelů a zdatných vypravěčů. Těžiště knihy bezpochyby spočívá v dokonalých fotografiích a ve vybroušeném a přístupném jazykovém stylu. Vznikla tak perla pojednávající o zajímavé a ojedinělé části Křivoklátska. Té části, která je většině obyvatel našeho kraje nepřístupná. O to je dílo přitažlivější.
Textová část knihy mapuje historii Křivoklátska od neolitu, tedy od 6. tisíciletí před Kristem. Přes první osídlení se dostává ke středověku, ke královskému loveckému hvozdu a přes novověk až k současnosti. Autoři se zabývají širší oblastí, než je území budoucí Lánské obory. Pozornost, jak je obvyklé, přitahuje hrad Křivoklát a jeho postavení v regionu. Dalším výrazným tématem je výskyt a chov zvěře, hony a pobyty významných osobností, včetně českých panovníků a zahraničních státníků. Historický text přibližuje lidské zásahy do krajiny a vyzdvihuje jednotlivé mezníky ve vývoji Křivoklátska, ať už je to koupě Lánského zámku Rudolfem II., prodej panství Valdštejnům v roce 1685, jeho přechod pod Fürstenberky a konečný prodej státu (1929). V letech 1920–1921 se Lány staly sídlem prezidenta republiky. Pozornost je věnována vzniku velké valdštejnské obory na počátku 18. století a vývoji její správy i jednotlivých částí, z nichž se v roce 1816 vydělila Lánská obora. Za Valdštejnů také vznikal dřevěný oborní plot, nahrazený za Fürstenberků kamennými zdmi. První republika určila jedinečné území Lánské obory k vysoké reprezentaci. Navíc území, které je pokračovatelem starých lesnických tradic.
Autoři přidali vyprávění o zajímavých lidech, místech a událostech. Využili svůj zájem o Lány a okolí, o místní a pomístní jména, která dodnes zůstala v krajině jako otisky dávných příběhů. Samozřejmě se nevyhnuli kapličce sv. Eustacha nad Křivoklátem, oborním branám či lísám, pytlákům a jejich nejznámějším obětem z řad fürstenberských myslivců – Františku Pelzovi a Antonínu Vágnerovi. Jejich pomníky můžeme stále v lesích spatřit. Neodpustili si ani další velká témata – železářské podnikání, lánskou koněspřežku nebo Klíčavskou přehradu. Tyto lidské zásahy razantně změnily kulturní ráz krajiny Křivoklátska. Sto padesát stran velkého formátu, celou polovinu knihy, vyplňují historické i současné fotografie, mezi nimiž nechybí zajímavé pohledy na samotný Křivoklát.
Druhá polovina třísetstránkové publikace je nazvána Rok v Oboře. Obsahuje více než 300 nádherných fotografií z Lánské obory, pečlivě pořizovaných během všech vegetačních období, od dubna do března. Čtenář má příležitost ponořit se do tajemných zákoutí neznámé části Křivoklátska, prožít chvíle mezi lesní zvěří a pozorovat proměny krajiny v jednotlivých etapách roku. Obě poloviny publikace se tak doplňují a tvoří přirozený celek.
Kniha Lánská obora v proměnách času se netýká pouze současné Obory, ale celého Křivoklátska, kam prezentovaný kousek země patří. Svým způsobem navazuje na nedávnou a neméně zdařilou publikaci o přírodě a krajině naší oblasti – Křivoklátsko. Příběh královského hvozdu (2016). Oba výpravné tisky patří k tomu nejlepšímu, co bylo o našem regionu v poslední době vydáno.
Robin Ambrož – Jan Navrátil – Štěpán Stanický – Václav Vodvářka, Lánská obora v proměnách času. Bezno, Česká marketingová 2018, 311 s.
JČ
