Nedávno se obec Lány dočkala repliky slavné Lánské brány, jejíž originál byl zbořen v dubnu 1959. Dnes už je znám pouze z fotografií. Druhá oborní brána stála při silnici na Křivoklát, v místech dnešní odbočky na ekologickou skládku. Nazývala se Vašírovská lísa a zbořena byla v červenci 1958 (lísa je označení pro vrata nebo původně pro desku z proutí, dílec plotu či hrazení). Třetí obdobná stavba dosud stojí. Je ovšem ponořena hluboko v údolí Klíčavy, v temném dolíku, nazývaném příznačně Myší díra. Tato jediná dochovaná oborní brána prochází letos (psáno r. 2021) zaslouženou renovací. Zajištěn je i přilehlý kamenný most přes Klíčavu, zčásti již bohužel zborcený.
Všechny tři brány, zbudované z opuky, vypadaly obdobně, nebyly však identické. Vašírovská lísa byla jistě nejmohutnější, jak poznáme také z fotografií. Kameník, který stavěl repliku Lánské brány, musel vzít zavděk líse v Myší díře, podle níž postupoval. Na průčelí každé ze tří bran se vyjímaly shodné prvky: Při vjezdu do obory vítal projíždějícího červený klenák – kámen zasazený do čela klenby. Při výjezdu z obory se s cestujícím loučila litinová jelení hlava s parožím.
Záhada klenáku
Tento kámen nás zaujal nejvíce. Jde o plochý kvádr z červeného vápence. Lísa v Myší díře má klenák hladký, bez jakékoliv výzdoby nebo nápisu kromě lemování. Není to jediný kámen z místních bran, který se dochoval. V Novém Strašecí byl donedávna uložený obdobný kvádr, ovšem s vytesanou korunkou a gotickým písmenem. Po zboření Lánské brány v roce 1959 byl předán do tamního muzea. Mimo jiné nás o tom zpravuje lánská obecní kronika:
Zboření bylo provedeno dne 8. dubna zaměstnanci Lesní správy. Tak zmizela Lánská brána jako před rokem její sestra Vašírovská lísa. Při bourání byl nalezen kámen se znakem Valdštejnů, který byl nabídnut muzeu v N. Strašecí.
Vlastivědní zájemci příliš nevěděli, co s vytesaným nápisem počít. Korunka vypadala honosně a složitý grafém se tvářil jako dvojité W. Kámen tak byl přisouzen rodu Valdštejnů, kteří drželi Křivoklátsko na přelomu 17. a 18. století. O správnosti tohoto úsudku lze pochybovat už jen z toho z důvodu, že brány jsou o hodně mladší a kamennou oborní zeď stavěli až později Fürstenbergové. Je však kámen původní?
Omyl s valdštejnským klenákem obdivuhodně zakořenil a pronikl i do odborné literatury. Známá a jinak zdařilá knížka Křivoklátsko. Příběh královského hvozdu (2016) kámen popisuje: Valdštejnský znak z červeného vápence byl vyňat při bourání Lánské oborní brány, do které byl zřejmě přenesen ze starší stavby. O klenáku v Myší díře publikace uvádí, že je bez jakéhokoliv znaku. Mnoho na tomto popisu nezměnila ani další knížka Lánská obora (2018), odkud vyčteme obdobné informace.
Že by se jednalo o starší artefakt z valdštejnské éry, který pochází z jiné stavby a byl druhotně do lísy zazděn, není pravděpodobné. Z dochovaných fotografií snadno zjistíme, že podobný kámen měly všechny tři brány. Je tedy zřejmé, že klenáky byly pro uvedené zděné lísy účelově vyrobeny. Připomeňme ještě, že ne všichni autoři uvedených kolektivních publikací se se svým výkladem spokojili. Uvědomovali si, že valdštejnský původ klenáku přebírají z tradovaných názorů. Zamýšleli se i nad zaoblením spodní části klenáku v Myší díře, které se ne zcela shoduje s rádiem klenby. Je však otázka, zda kamenické dílny tuto skutečnost řešily precizně a zda lze v tomto hledat problém takové váhy, abychom uvažovali o jiném původu klenáku. Jeho úloha nebyla konstrukční, ale jistě dekorativní nebo přesněji reprezentativní.
Jak vyřešíme valdštejnskou dobu? Co je to za kámen a co znamenají vytesané symboly? Proč jejich vyobrazení v Myší díře chybí? Všechny uvedené otázky začaly být aktuální právě díky stavbě repliky Lánské brány.
Hledání odpovědí
U symbolů je třeba začít. První vysvětlení odhalíme rychle. Korunka s křížkem jednoznačně ukazuje na knížecí titul. Ten ale Valdštejnové neměli, naopak se s ním honosili Fürstenbergové. Takže přichází druhá otázka: Je gotické W skutečně W? A odkazuje na Valdštejny? Všechny brány vznikaly zhruba kolem roku 1860. Tehdy byly tesány i klenáky s fürstenberskou knížecí korunkou a s iniciálou majitele panství (vlastně už velkostatku) Maxmiliána Egona I. z Fürstenbergu. Nejedná se tedy o W, ale o novogotickou podobu písmene M. Proč však tyto symboly v Myší díře nejsou?
Nelze si představit, že by se na bráně opomenul knížecí znak s iniciálou majitele dominia, když už se tam kámen zazdil. Ale nějakým způsobem vše záhadně zmizelo. Kam? Tady pomohl jednoduchý digitální fotoaparát. Stačilo si stoupnout na špičky, aparát zvednout do výše a co nejvíce jej přiblížit ke kameni. Několik cvaknutí spouští a následné podrobné prohlédnutí ostrých snímků v počítači přišlo věci na kloub.
Na monitoru se ukáže plocha červeného kamene, jehož povrch má určitou viditelnou strukturu. Ta není všude stejná – v podstatě je dvojí. Druhá struktura vytváří dojem obrazců, které jsou zvýrazněny lehce porostlým lišejníkem. Srovnáme-li oba kameny, v Myší díře a klenák z původní Lánské brány, lze obrazce snadno identifikovat – jedná se o obrys knížecí korunky a gotického písmene M.
Nasnadě je skutečnost, že také klenák v Myší díře nesl shodné vyobrazení jako kámen z Lánské brány. Jenže jej někdo v minulosti osekal a původní reliéf zahladil. Nejednalo se o žádný vandalismus, ale o zručnou kamenickou práci, která musela být objednána u odborníka. Tento postup odstranění nepohodlného symbolu je jednodušší než těžký kámen vyjmout, otočit a zazdít znovu – také o tom někteří autoři uvažovali. Zčásti byl totiž tento úkon proveden na Lánské bráně. Tam prý byl klenák vyjmut a zazděn někam do těla lísy níže. Při stržení brány tak nespadl dolů, nerozbil se a mohl se dostat do strašeckého muzea. Jsme však u další nesrovnalosti. Některé fotografie Lánské brány dokládají, že kámen byl z klenby skutečně vyndán. Na jeho místě je prázdná prohlubeň. Z jedné fotografie pořízené při demolici v dubnu 1959 však vysvítá, že klenák zůstal na svém původním místě. Pokud snímek nějakým způsobem neklame. Až jde z toho hlava kolem.
Klenák z Vašírovské lísy štěstí neměl. Při demolici brány v roce 1958 zmizel. Fotografie této stavby jsou z větší dálky a klenák je na nich nečitelný. Vidíme, že tam je, ale zda jsou na něm symboly, nebo zda jsou osekané, nelze rozluštit. Je však pravděpodobné, že kámen mohl být osekán ve stejné době a ze stejného důvodu jako ten v Myší díře. Proto zůstal nahoře v klenbě a při demolici se snadno zničil. Důkaz pro to ale není.
Fürstenberské znaky byly záměrně odstraněny s nejvyšší pravděpodobností ze všech tří bran. Mohlo se tak stát ve 20. letech 20. století, když byl Lánský zámek a později celý křivoklátský velkostatek prodán státu. Na zámku se usídlil prezident T. G. Masaryk a ten neměl šlechtické symboly v lásce. Nemusel k odstranění fürstenberských znaků dát pokyn, ale personál mohl být více aktivní, jak to mají úředníci v nátuře. Skutečnost se už asi nikdy nedozvíme.
Všechny tři červené klenáky máme s odlišnými osudy v pomyslné řadě. Jeden je dochovaný v úplnosti a v původní podobě, druhý je otesaný a třetí se nejspíše rozbil při bourání Vašírovské lísy. Ten úplný se stal předlohou pro repliku umístěnou na současné Lánské bráně, odkud také pocházel originál. V Novém Strašecí však kamenný kvádr už nenajdeme. Před časem byl přemístěn do Muzea TGM v Lánech, kam asi spíše patří.
Příběhy jsou na světě a mají další kapitoly. Osudy zmíněných jeleních hlav, samotných bran nebo oborní zdi představují zajímavá témata. Například pátrání po původním paroží z Myší díry se stalo dalším dobrodružstvím se šťastným koncem, o který se zasloužili badatelé Robin Ambrož a Václav Vodvářka. Pozoruhodné jsou také nálezy dobových stavebních plánů oborních lís, kde jsou zakresleny projekty reprezentativních novogotických bran. Ty se nakonec realizovaly v mnohem skromnější podobě. Jedno však mají tyto výkresy a jejich zjednodušené realizace společné: Nad obloukem klenby se vždy pyšní červený klenák s gotickým písmenem M a s knížecí korunkou.
