Chodíme kolem nich denně, ale už si jich nevšímáme. Přitom znaky umístěné na průčelí kostela sv. Petra na Amalíně působí i přes svou zašedlost mimořádným a tajemným dojmem. Stavitelé do nich zakódovali věčnou připomínku na zrod nové podoby svatostánku, jak ji vidíme dnes. Vznikla v letech 1884–1885, kdy byl kostel přestavěn podle novogotického návrhu Josefa Mockera. Stavba se týkala především lodě a věže, presbytář zůstal původní, i když s novým vnějším pláštěm. Kostel tak z přední strany působí majestátně. Tento výraz umocňuje dominantní velkorysé schodiště, vysoká novogotická věž s hodinami a celkové umístění štíhlé stavby v kopci, ve vyšší poloze. Dokonale směřuje vzhůru, k nebesům.
Výrazný portál je ozdoben špičatým štítem (tzv. vimperkem), lemovaným třinácti kraby v podobě trojlistů. Nad špicí se tyčí socha apoštola sv. Petra s rozevřenou knihou evangelií a s dvěma zkříženými klíči od nebeské brány. Apoštol vypadá před velkým novogotickým oknem a pod útlou vysokou věží poněkud umenšený a pokorný. Nachází se přece na prahu nebeského království.
Vimperk je ozdoben znakem knížecího rodu Fürstenberků, patronů a stavitelů kostela. V poli znaku vidíme orlici hledící vpravo (z pohledu štítonoše). Na hrudi má čtvrcený štítek, v jehož prvním a čtvrtém poli je umístěna korouhev a ve druhém a třetím poli kosmé zubaté břevno. Štítek, kterým Fürstenberkové obohatili svou původní červenou orlici, připomíná získaná panství Heiligenberg a Werdenberg, nedaleko Bodamského jezera. Na štítě znaku s orlicí je posazena knížecí koruna se zlatým křížkem. Jde o mimořádný symbol, protože Fürstenberkové drželi knížecí titul jako jeden z mála šlechtických rodů v Čechách. Řada míst na Křivoklátsku je dodnes touto výjimečnou korunkou označena. Jde o nejvíce reprezentativní připomínku někdejší fürstenberské slávy.
JČ