Před více než rokem prolétla zpráva o mimořádném nálezu zlatých klenotů nedaleko Mšece, pocházejících z doby rozpadu Západořímské říše. Jednalo se víceméně o náhodný objev detektorářů, kteří spolupracují z rakovnickým Muzeem TGM. Můžeme říci, že naštěstí, ale spíše se jedná o výsledek příkladné činnosti archeologů muzea, neboť právě oni rozvinuli systematickou spolupráci s amatérskými zájemci o tento obor. Tím se výjimečný nález dostal okamžitě tam, kam patří – do odborné instituce, jež zajistila nejen záchranu těchto cenných památek, ale iniciovala jejich výzkum na mezinárodní úrovni. Výsledkem je špičková interpretace s rozsáhlým kontextem.
Rakovnické muzeum se už v minulosti dokázalo úspěšně zaměřit na hodnotná regionální témata s přesahem do českých a celoevropských dějin. Důležité je, že výsledky vždy dokázalo dovést do podoby zajímavých publikací, a tím je natrvalo poskytnout veřejnosti. Na mysli mám například interpretaci keltského osídlení v oblasti Mšeckých Žehrovic, jemuž vévodí známá opuková skulptura (Příběh nejkrásnější keltské hlavy, 2011), nebo výzkum bojiště z roku 1620 mezi Rakovníkem, Olešnou a Lišany, kde se odehrála nejznámější předehra Bílé hory (Bitva u Rakovníka 1620, 1. vyd. 2011). A nebylo by to muzeum, kdyby získané poznatky nezhodnotilo i povedenými výstavami, expozicemi, přednáškovými cykly, workshopy nebo exkurzemi v terénu.
Vedle dalších témat, která muzeum prezentuje, lze směle říci, že klenoty z oblasti Mšece představují zatím vrchol tohoto úsilí. Stojí za ním především archeoložka muzea Mgr. Kateřina Blažková, zásadní iniciátor všech těchto zajímavých výstupů. Knížka prozrazuje zkušeného vědeckého pracovníka, organizátora a editora. Výsledek budí o to větší respekt, že zdařilá odborná publikace se zrodila v regionálním muzeu a také tým místní rakovnické firmy Lokša PrePress, vedený neméně zkušenou Pavlou Zimmermannovou, ji obdařil nápaditou grafikou.
Z celého svazku vyzařuje náročná mezioborová spolupráce. Jedná se vlastně o soubor textů nejrůznějších českých i evropských odborníků, kteří se vyjadřují k jednotlivým aspektům zlatého pokladu. Texty jsou řazeny tak, aby sledovaly příběh, cestu zlatých šperků od jejich pravděpodobného vzniku až k místu nálezu a dále do jednotlivých laboratoří a výzkumných pracovišť až na výstavu do rakovnického muzea. Cestu, která je plná otazníků a věčně hledaných odpovědí.
Zlatý prsten a rozlomená přezka opasku, nalezené v červenci 2020, byly vyrobeny ve druhé polovině 5. století v některé z předních dílen tehdy hroutícího se římského světa. Snad Ravenna nebo Konstantinopol? Jsme na počátku vznikající merovejské Franské říše, v době krále Childericha I. (vládl v letech 463–481/2), otce známějšího krále Chlodvíka. Dataci umožnilo nemalé množství srovnávacího materiálu, včetně zdokumentované Childerichovy hrobové výbavy. Ryzí zlaté šperky jsou vyrobeny jedinečnou a velmi náročnou technikou a kromě jiného obsahují červené české granáty, pyropy, jež se v tehdejší šperkařské práci často uplatňovaly.
Jak se tyto předměty ocitly ve studené střední Evropě, která stála mimo antický svět? Kdo je k nám dovezl? Byl to významný velmož, který naše území navštívil, nebo prostí lupiči, kteří šperky poškodili a náhodně zakopali? Nebo kombinace obojího? Prezentovaná kniha se na podobné otázky pokouší poctivě odpovědět. Výsledek může být v mnohém překvapivý.
Uvedené klenoty do jisté míry doplnil další nález z dubna 2021. Tentokrát jde o předmět severského starogermánského původu, nalezený těmi samými detektoráři poblíž Řevničova: pozlacený stříbrný závěs koňské ohlávky ze 6. století. Závěs opět musel zdobit koně patřícího významné elitní osobě, která místem projížděla. Jak zlatou přezku, tak pozlacenou ohlávku přitom pojí motivy dravých ptáků.
Oba nálezy staví naše země do širokých souvislostí tehdejší rozbouřené Evropy, spojených s rozkladem Říma, stěhováním národů a zrodem evropského Západu. V nálezech vidíme vlivy východní, v pozlacené ohlávce severské. Česká kotlina se jeví jako významná mezinárodní křižovatka obchodu, kudy projížděli kupci i elita s drahým zbožím, a to sto až dvě stě let před franským kupcem Sámem. Ten přišel ze západního merovejského světa a navštívil naše území z důvodu obchodu. Dostává se do kontaktu s významnou Avarskou říší, která měla kořeny na Východě, a přijíždí přes území někdejších germánských říší Alamanů a Langobardů. Co zde kupec Sámo nakupoval? Nabídka mohla být široká: Z východu a severu to mohli být otroci, kožešiny či jantar. Mohlo se jednat i o české granáty. Jak uvedl jeden z autorů a editorů publikace profesor Petr Charvát: České země (…) již tehdy hrály roli místa setkávání, a to i na velké vzdálenosti.
Bezmála třicet autorů, kteří knihu napsali, vzneslo závažných otázek obrovskou řadu. Najdeme tu vedle českých odborníků autory z Francie, Švédska, Německa, Slovenska, Polska nebo Maďarska. Velké množství mezinárodních institucí poskytlo obrazový materiál, fotografie, kresby, různé rekonstrukce, vizualizace a 3D modely. Šest odborníků zajistilo překlady a další editoři jazykové korektury. Je tedy nasnadě, že kniha vyšla jak v české, tak v anglické jazykové verzi. Většinu tvůrců knihy pak měla veřejnost možnost spatřit na slavnostním křtu v Muzeu TGM v Rakovníku dne 27. dubna 2023, a to přímo v prostorách bohatě zpracované tematické výstavy za přítomnosti originálů všech uvedených klenotů.
Dovolím-li si osobní vzpomínku, pak se musím vrátit o třicet let zpátky, na podzim roku 1993, kdy nám uvedený profesor Charvát přednášel nejranější dějiny a už tehdy se zmínil o českých červených granátech, které se v době Franské říše šířily po Evropě. K tématu se vracel i ve svých pozdějších pracích a mšecký poklad potvrdil jeho postřehy. Pokud se k nám klenoty dostaly s neznámým velmožem, pohybovala se tato elitní osoba poblíž dnešní silnice Slaný – Řevničov? Vázala se někdejší cesta na významné hradiště, tedy centrum v uvedené lokalitě? Profesora Charváta dlouhodobě přitahuje vrch Rubín u Podbořan, archeology rakovnického muzea zase hradiště Dřevíč u Kozojed na severu Rakovnicka. Šlo by takovou lokalitu ztotožnit se známým Sámovým Vogastisburgem?
Publikaci lze vážným zájemcům jen doporučit. Pozorný čtenář a poučený zájemce o nejranější dějiny Evropy si při náročné četbě přijde na své. Kniha se nečte snadno a je třeba se jí prokousat -poznání nastíněné problematiky však stojí za to. Vedle krásné výbavy a grafické podoby zajisté přitáhne i hyperbolizovaný název, podpořený vyřčenou tezí na zmíněném křtu, že mšecký poklad můžeme v českém měřítku zařadit co do významu a historické hodnoty na třetí místo za korunovační klenoty a relikviář svatého Maura.
Kateřina Blažková – Jaroslav Jiřík – Jana Bezáková (eds.): Královské klenoty ze Mšece a Řevničova. Unikátní nálezy z období stěhování národů ze středních Čech. Rakovník, Muzeum TGM Rakovník 2023, 255 s.