Žhavou novinkou se v lednu letošního roku (2020) stala další kniha o Lánské oboře. Nejde o práci zcela totožnou s tou, o níž jsem referoval před rokem, i když ji sestavovali obdobní autoři. Na mysli mám především Ing. Robina Ambrože, PhD., bývalého pracovníka Lánské obory a dnes vedoucího správy lesů Colloredo-Mansfeld ve Zbirohu, a PaedDr. Václava Vodvářku, lánského písmáka a tamního patrona. Tento na Lánech již značkový tým doplnila ThDr. Mgr. Šárka Steinová, Ph.D., a Mgr. David Tuma, Ph.D.
Jak už složení autorů napovídá, publikace je pojata více odborně, byť to jí neubírá na reprezentativním vzhledu. Také název je poněkud složitější: Vývoj demonstračního loveckého objektu Lánská obora. Reprezentativní je též vydavatel, Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v. v. i. Stinnou stránkou se bohužel stal fakt, že kniha je téměř nedostupná veřejnosti. Vyšlo pouze 300 výtisků a s jejich prodejem se nepočítá.
V úvodu autoři dosti podrobně komentují literaturu a prameny, jak písemného, tak obrazového charakteru. Překvapí také málo prostoru věnovaného přírodním a geologickým podmínkám a stručný popis lesního hospodářství a myslivosti v Oboře. Těžiště knihy tak spočívá v historickém vývoji sledovaného území, zasazeném do širšího kontextu vývoje Křivoklátska. I tato publikace tak územně přesahuje hranice současné Lánské obory a věnuje se jejím předchůdcům na někdejším křivoklátském panství. Čtenář se dozví mnohé o historii tak zvaného Královského loveckého hvozdu či loveckého revíru od středověku až po současnost. Četné stránky plní samotný hrad Křivoklát, čeští panovníci a jejich lovecké aktivity, nejvíce místa je samozřejmě věnováno období Valdštejnů a pak hlavně Fürstenberků, kteří se hospodařením v místních oborách zabývali. Následuje 20. století se správou vedenou Kanceláří prezidenta republiky, a to až po současnost.
Do jednotlivých oblastí života v Oboře a v širším revíru nahlédneme tematicky. Cenné jsou prezentované poznatky ke správě Lánské obory i celého křivoklátského panství či k organizaci a vývoji jednotlivých úřadů. Další kapitoly si všímají lesnického personálu, řemesel, stavby oborních zdí, pytláků, těžby uhlí, koněspřežní dráhy a dalších lesních drah k dopravě vytěženého dřeva, sítě silnic a cest nebo trampingu. Zvláštní pozornost si zasloužily samotné Lány, jak zámek, tak obec, včetně pohnutých událostí 20. století. K významným patřily různé návštěvy pozoruhodných osobností. Moderní doba pak přinesla zásadní změny, jako byla stavba Klíčavské přehrady. Připomenut je odraz sledované oblasti a jejího vývoje v literatuře, ve výtvarném umění, v hudbě, v místních a pomístních názvech. Na závěr se autoři zabývají současným životem i zájmem o Lánskou oboru ze strany veřejnosti.
Celou knihu provází podrobný poznámkový aparát s vysvětlivkami a s odkazy na příslušné zdroje. O krásných a kvalitně zpracovaných fotografiích, zařazovaných průběžně do textu, nemusíme ani hovořit. Pozoruhodná je i prezentace mapového materiálu a několik pohledů z tzv. ptačí perspektivy. Odborný ráz publikace dokreslují rejstříky a souhrnný soupis pramenů a literatury.
Méně obsáhlá, více štíhlá, se skromnějším důrazem na obrazový materiál, ale s vyššími odbornými ambicemi – taková je nová kniha o Lánské oboře. To ji odlišuje od starší sestry, vydané před více než rokem.
Robin Ambrož – Václav Vodvářka a kol., Vývoj demonstračního loveckého objektu Lánská obora. Zdiby, Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i., 2019, 255 s.
JČ
